Klíšťata se na člověka nepřisají náhodou. Svou kořist si doslova uloví

Domnívali jste se, že život klíštěte spočívá v tom, že nečinně leží v trávě a doufá, že kolem projde hostitel, na kterého se přisaje? To je velký omyl. Klíště si svou kořist aktivně loví. Jak?

Domněnka

Mnoho lidí si myslí, že klíšťata se na člověka dostanou náhodou. Představují si to tak, že klíště leží v trávě a tím, že tudy projdeme, se na nás téměř až omylem dostane. Tak to ale není. Klíšťata jsou parazité, kteří bez krve hostitele dlouho nepřežijí. Právě touha po ukojení tohoto základního instinktu z nich činí velmi motivované lovce. Jakmile vstoupíme do jejich teritoria, stáváme se pro ně kořistí.

Dokonalé vybavení pro lov

Klíšťata prošla dlouhou evolucí. Na zemi se nachází už od období křídy (145 - 66 milionů let před současností). Jejich lovecké vybavení i schopnosti se za tuto dobu opravdu zdokonalili.

Hlavní "lovnou zbraní" je pro klíšťata Hallerův orgán. Jde o smyslový orgán klíšťat, malou jamku, kterou najdete na tarzálních článcích předních končetin. V tomto orgánu jsou umístěny receptory vlhkosti, čichu, CO2, amoniaku a tepla. Hallerův orgán představuje důležitou a nezbytnou pomůcku pro vyhledání nového hostitele.

ixodes ricinus

Hallerův orgán viditelný na tarzálním článku vlevo nahoře. (Zdroj obrázku: Wikipedia)

Oxid uhličitý vás prozradí

I přes veškeré repelenty člověka prozradí něco, co je pro něj tak přirozené - dech. Během každého výdechu se uvolňuje do ovzduší oxid uhličitý, který klíšťata díky Hallerovu orgánu dokáží zaznamenat. Stejně přitažlivá je pro tyto malé lovce i "vůně" amoniaku neboli čpavku. Z jednoho malého odskočení si v lese, si můžete domů na těle přinést nezvaného návštěvníka.

Vědci tuto skutečnost využívají ve svém zájmu výzkumu klíšťat. Stačí jim k tomu suchý led, který představuje pevnou formu oxidu uhličitého. "Často sbíráme klíšťata tím způsobem, že na bílý kousek látky rozložíme malý blok suchého ledu. Vrátíme se za hodinu až dvě a vidíme množství klíšťat shromážděných kolem tohoto bloku mávající svými malými předními nožičkami. Vypadá to, jako kdyby přímo uctívali božstvo."

Chycení klíšťat pro výzkum díky CO2 a bílé podložce.

Nedostatečně vyvinutý zrak jim nevadí

Většina klíšťat je téměř nevidomých a nedokáží rozpoznat přesné tvary své oběti. Nemůžou proto na člověka z dálky skákat. Místo toho se postaví na listy, roztáhnou své pichlavé nožičky a čekají, až projdete kolem. Jakmile se o ně otřete, uchytí se vám na kůži.

Používají anestetika

Některé druhy klíšťat se přisají dříve. Jiné si své místo patřičně vybírají a putují po vašem těle klidně i několik hodin. Cítili jste někdy kousnutí klíštěte? Nejspíš ne. Jak je to možné? Klíště vám totiž do těla před samotným přisátím vpraví do těla malou dávku anestetika. Klíště pro samotné sání krve použije hypostom - chobotek, který je hlavní součástí ústního ústrojí klíšťat a díky němuž klíště ze své oběti dokáže odsát krev.

Co dělat, pokud si najdete klíště?

Někdy i přes veškerou ochranu a prevenci přijdeme domů z procházky v přírodě s novým návštěvníkem v podobě klíštěte. Nejprve je potřeba klíště správně odstranit. Pokud si chcete být jisti, že klíště nebylo nakaženo a nepřeneslo na vás jedno z onemocnění, pošlete ho k nám do laboratoře na vyšetření. Můžete tak předejít vážným následkům v případě skryté formy onemocnění.

Zdroj: Popular Science, www.popsci.com