Klíšťata existovala již za dob dinosaurů
Klíšťata obývají naší planetu déle, než bychom se domnívali. Byla tu už v geologickém období křídy.
Velký objev uskutečnil mezinárodní tým vědců, který odhalil několik klíšťat v kousku pryskyřice starém přibližně sto milionů let. Jednomu z nich dali i příznačné pojmenování Deinocroton draculi, což v překladu znamená Drákulovo hrozné klíště.
Zkamenělá pryskyřice byla nalezena na severu Barmy. Vědci v ní objevili brouky, kusy živočišných tkání a různé druhy klíšťat, která jsou však v dnešní době již vyhynulá.
Drákulovo hrozné klíště
Jedno z nalezených klíšťat dosahovalo kuriózní velikosti. Měřilo přes půl centimetru a to je na poměry dnešních klíšťat úctyhodný rozměr.
Tohoto macka vědci nazvali Drákulovo hrozné klíště. Pokud se na něj chcete podívat zblízka, jeho 3D interaktivní model najdete v tomto odkazu.
DNA z krve dinosaurů
Nejspíš vás napadla myšlenka, zda je možné vyjmout z těchto klíšťat dinosauří DNA. Vědci to bohužel (nebo bohudík?) vyloučili. Molekuly DNA jsou natolik křehké, že překonat v pryskyřici období dlouhé téměř sto milionů let je pro ně nereálné.
Francouzský paleontolog Gilles Escarguel ve své reportáži uvedl, že se jedná o zkamenělinu a díky tomu v nálezu už nelze najít krev ani DNA. Zachování detailů klíštěte je ale pozoruhodné. "Klíště vypadá, jako kdyby zemřelo včera a ne před sto miliony let." tvrdí vědci.
Odolný parazit
Tento nález dokazuje, jak odolnými a přizpůsobivými parazity klíšťata jsou, když sála krev dinosaurům už v období Křídy. Vědci se domnívají, že klíšťata nejspíše obývala dinosauří hnízda. Klíšťata se nejčastěji živí krví živočichů se srstí, kam se mohou zavrtat. U tohoto nálezu je zřejmé, že klíště přežívalo na opeřeném dinosaurovi, jehož peří bylo v pryskyřici objeveno.
Nález byl uveřejněn na zahraničním serveru Nature.