Mapa výskytu infikovanýh klíšťat 2017

Aktivita patogenního organismu závisí na podmínkách prostředí a také na geografických rysech přírodního ohniska. Obecně lze říci, že nejplodnějším místem výskytu klíšťať jsou předvším listnaté a smíšené lesy, spolu s porosty křovin. Často se klíšťata drží také okrajů vodních toků, parků, zahrad a neudržovaných pastvin. Daří se jim v teplém a vlhkém prostředí.

Z výzkumů navíc vyplývá, že klíště proniklo i do vyšších nadmořských výšek a není tedy hrozbou jen pro nížinatý reliéf. Vhodné přírodní podmínky podporují výskyt jedinců a tudíž zvyšují i míru rizika onemocnění. Sezónní aktivitu klíšťat lze sledovat na portálu Českého Hydrometeorologického ústavu

Mapa zobrazuje prostorové rozmístění velikosti rizika onemocnění klíšťovou encefalitidou dle výzkumu Katedry aplikované geoinformatiky a kartografie, Přírodovědecké fakulty, Univerzity Karlovy v Praze. Pro výzkum byly použity hodnoty ČHMÚ.
Zkoumání probíhalo na principu terénního sběru dat a průzkumu oblastí na různých místech České Republiky. Výsledky byly porovnány s hodnotami nemocnosti na území ORP a každé třídě byla přiřazena určitá hodnota indexu rizikovosti. Sloučením hodnot indexu do jedné stupnice lze vytvořit mapu rizika pro celou republiku. Zanedbáváme vegetační rozdíly mezi regiony i vliv vnějších podmínek při pořízení družicových dat.

Míra rizika je vyjádřena v šesti stupních

Zdroje:

 

e-OBJEDNÁVKA VYŠETŘENÍ KLÍŠTĚTE